A je to tady... pred rokem prisla na svet mala holcicka. Rebelka. Trosku neposeda... podivala jsem se na ni a videla v ni jeji sestricku. Za ten rok, co je s nami, mi dala mnohokrat najevo, ze vic jsem se splest nemohla... Jsou si sice podobne, ale obe jsou uplne jine. Obe jsou dokonale, ale kazda si k tomu vybira jinou cestu. Mirinka si zvolila cestu rebelie a kladeni mirneho odporu. Zjevne se v tom vyziva od sameho prvopocatku. Kdyz jsme si s Kajou pred spanim staveli svoje vzdusne zamky, nekde mezi planovanim malovani v domecku a obkladanim koupelny bylo i skromne prani a trosku drzy plan- kolem Vanoc drzet prvni ultrazvukovou fotku Olivcina sourozence. A tahle mala potvurka se tomu v brise musela strasne rehtat, protoze uz se tam davno roztahovala... jednou se ji budu muset zeptat, co si myslela, kdyz jsme se spolu o Vanocich koukaly do zrcadla a ja uz byla jako tank... je to proste dokonala samostatna jednotka uz od zacatku a je naprosto, naprosto bajecna.