Prcek se na nás hezky kouknul, zamával rukama, zakopal nohama a pak ty nohy překřížil. Takže tajemství neodhaleno:) Zkoumání ultrazvukem se mu moc nelíbilo, takže mě celou dobu slušně kopal a jeden kopanec byl tak silný, že jsem ho i ucítila. I pan doktor říkal, že tohle jsem cítit musela, že do toho dal snad všechnu sílu, tak ho pak přestal trápit... Ale moc se to bobkovi nelíbilo, břicho mě bolí jak čert a mám pocit, že mi upadne spodek. Prý sedí na zadečku a nožičkama mi tancuje po čípku. Další kontrola za tři týdny

Manžel se mi tady už půl hodiny směje, potom co jsem mu vylíčila svůj sen. Byla jsem na nějakým ostrově ještě se spolužákama a byla tam voda a v ní dravé ryby a krokodýlové. A ta zvířata postupně likvidovala moje kamarády a nás ubývalo a všichni měli strach, jen já moc ne. Nebála jsem se, že umřu, ale bylo mi líto, že tamti ano. Až najednou kamarád dovedl asi dvouleté dítě, které bylo odshora až dolů durch pos.ané... No a když se na mě otočil, že ho mám jít omýt, tak jsem se vzbudila... Hm... Manžel se tříská smíchy-"krokodýli, to ne, ale pokaděná plínka tě vyděsí k smrti.... " HAHA :-D

18+6tt. Ťuk, ťuk, ťuk... "Mami, jsi tam? Já jsem tady. Tady uvnitř!"

No do háje. Teď jsem si s hrůzou uvědomila, že jsem pořád v pyžamu :-o Hm, než půjdeme na večeři, tak se asi převlíknu...

Pátý měsíc jsem přivítala následujícím snem: Měli jsme holku. Vozila jsem ji v zeleným hranatým starým kočáru, který vespod měl proutí. Nevím proč, ale v kočáru jsem neměla podložku, takže na tom proutí ležela. Ale ona stejně neležela, byla veliká, měla 11kg a pořád nechtěla spát a zvedala se, klekala si, sedala si.... a přitom to byl novorozenec... brrr :-D