pondělí 2. prosince 2013

"A proč si to mlíko nevypije sama?"

Název článku vysvětlím později, nebojte se.

Za dobu, co máme naši malou holčičku, jsem se několikrát setkala s otázkou, zda kojíme nebo ne. No co, lidi jsou zvědaví, ať se zeptají. Já se nemám za co stydět a že naše dcera skončila na UM se prostě stalo souhrou několika okolností, já mám svědomí čisté a myslím si, že jsem udělala maximum. K otázkám kojíš/nekojíš jsem se vyjádřila. Ze začátku jsem nás omlouvala, proč to nešlo, co se stalo... ale došlo mi, že ten, kdo si chce rýpnout o vysvětlení nestojí. Když mi někdo dával přednášku, že je to zdravější a že jsem měla udělat všechno možné a proč jsem neudělala tohle a nezašla támhle, jsem si v duchu pomyslela "Jak ty dopr.... můžeš vědět, co já jsem pro to udělala a neudělala" a nahlas jen odpovídala, že já jsem udělalala maximum  a dál to neřešila. Nemám tendenci obhajovat UM stejně jako nemám tendenci snižovat význam kojení, prostě někdy se stane a někdy ne. 
Ale o tom v podstatě můj článek není...  pomalu se dostáváme k pojmenování článku.
Měli jsme návštěvu, Olivinka dostala sváču a pak se mi vyškrábala na klín a mlíčko pila vleže u mě. Následovala otázka "Ty jí ještě dáváš mlíko z flašky?" "No z hrníčku pít neumí, tak jí ho dávám z flašky" "Ale já myslela, proč jí ho dáváš TY, proč si ho nevypije sama? To si neumí podržet flašku? Vždyť už je velká dost" "Umí, ale taky se chce pomazlit s mámou, copak ty za tou svou dvouletou běháš s prsem venku, ať se napije, až bude chtít?" "Ale to je něco jiného, já KOJÍM!!!"
Na to už jsem neměla slov. Olivka si samozřejmě lahvičku podržet umí a umí pít i v sedě a sama. Ale mlíčko má třikrát denně a pokaždé mi leží na klíně, protože je to vzácná chvilka, při které jsme obě v klidu a díváme se vzájemně do očí, hladím ji po vláskách... někdy si tu lahvičku ode mě vezme a pije sama, ale přesto u mě leží, dokud ji nevypije celou. Prostě na to máme taky nárok, i když je to umělé a je to z flašky, hlavně je to z lásky.... 


pozn. pod čarou- Nehodlám diskutovat o (ne)kojení a (ne)prospěšnosti jednoho nebo druhého, jen mě občas zamrzí ten přístup...