Dnes mě kdosi přidal jako moderátora skupiny Ach, ti chlapi... podtext je postěžovat si a tak... no nevím nevím, já se ráno ve čtyři vzbudila s příšernou migrénou, byla jsem příjemná asi jako šmirglpapír a když manžel přišel ve tři odpoledne z práce, tak mi přinesl růžičku... tak nevím, jak bych si jen mohla stěžovat???:-D

Na bříško se přetočila poprvé na začátku května, myslím, že hned prvního... Od té doby na to prděla, asi jako- hele, mami, ukázala jsem ti, že to umím, tak cajk... Ale dneska? Od rána jak když bičem mrská:) :) :) Juch juch!!!

Jestli něco nedávám, tak je to vyřazování oblečků. Musím to dělat v noci, protože to trvá. S každým oblíbeným kouskem se pomazlím, očichám... Ach jo. Není to tak dávno, co jsem si říkala, že moje maličké miminko si ještě počká, než obleče velikost 74... A je to tady prostě. A já řvu jako želva

Ležíme na posteli, já a manžel "prdíme" Olivce každý na jiný bok. Malá se řehtá jako o život. A najednou se přesně vprostřed nás vplíží psí hlava. A to teprve bylo radosti!!!

"Jeeee, to je ale hezký miminko. A má naušničky, to je asi holčička, že???" Vzhledem k fialové mikince a růžové čepičce říkám "Ne, to je chlapeček, má přeci modrý naušničky".... Občas mi lezou na nervy lidi, co si div do toho kočáru nesednou taky...

Příště se na vás vykašlu a nic sem nenapíšu... Dneska vstávala v půl šestý!!!:-D Jak je doma táta, tak se prostě řádí. Ale přijde den, kdy bude chtít vyspávat a já budu třískat nádobím a vysavačem a ona mě bude mít plný zuby:-D A historie se bude opakovat:-D

Když byla maličká, baštila naposledy o půlnoci a v půl jedné zapadla do postýlky. Vstávala v šest. Postupem času jsme to stáhli na desátou, v půl jedenácté jde do postýlky, už tři týdny sama usíná. Vstává v šest (v týdnu) nebo o půl osmé, v osm (o víkendu). Jsem na ni moc pyšná... a časem bude určitě usínat ještě dřív:)

A jedna humorná z čekárny... Přijdeme tam, uvnitř chlapeček (cca dvouletý) a babičkou. Chlapeček v puse dudlík A babi říká "podívej, takový malinký miminko a nemá dudlíka a ty už jsi tam velký a pořád ho máš. Podívej, jak je maličký a už ho nepotřebuje." Chlapeček se nedá a povídá "Já nejsem veliký. Já jsem taky pořád malinký miminko!" Jdou do ordinace, mezitím přijde další maminka s miminkem. Chlapeček s babi vyjdou zpět do čekárny a chlapeček zahlásí "Jeee, to je maličký miminko. Už jsou tu dvě maličký miminka. A to maličký nemá ponožky! Já mám ponožky, já už jsem veliký, já si sám umím dát ponožky... a botičky taky sám. Já jsem velký kluk"! A babi "no najednou jsi velikej:-D"

Můj muž se jal čistit boty špinavé od trávy kartáčkem na ruce s bílými štětinkami a ty se logicky trávou obarvily. Jdu do koupelny, kouknu na kartáček a říkám si, že půjdu muže sprdnout. Vejdu do obýváku s výrazem bohyně pomsty a ironicky říkám- "To je legrační, jak ta barva otrávila kartáček, že?" Muž na mě chvíli kouká s kamenným výrazem a pak umírá smíchy:-D Jakoby se on nikdy nepřeřekl:-D :-D :-D

Zbožňuju ten otáčivý píďalkoidný pohyb, kterým se za pár vteřin dostane zprostředka puzzle na koberec:-D

Dítě a kočka svorně ležící vedle sebe... Nevídané. Stačí jim pustit natahovacího pejska:-D

Dneska u nás byla teta Evička. Ona fotila a Olivinka se jí na revanš předvedla, jak se umí hezky otáčet a pomalu, ale jistě plazit. Až mě to zdvihlo z gauče, jak se rozhodla "dojít" si pro hračku:-D

Naušničky na místě:) Jen se lekla a plakala, ale než jsme vyšli do čekárny, už byla OK a v sedačce se řehtala:) V kočárku nakonec zakřičela dědovi do telefonu (asi přání k narozeninám jejich tajnou řečí) a teď je zlatíčko:)

Dneska ráno jsem ji v postýlce našla na štorc, v čele, od šprusle ke šprusli. Kdo ví, jak se tam dostala a na břicho se nejspíš dostala tak, že se zapřela o postel. A ono ejhle, teď byla na břiše znova! Hurá:)