Dneska mi bylo celou noc zle. Ve tři jsem konečně zalehla, ve čtvrt na čtyři se Oliv rozhodla, že spinkat nebude. Usnula v šest, já asi minutu po ní... Jsem hotová, je mi pořád zle, ale víte co? Olivinka se na mě právě poprvé usmála. Ne ze spaní, ne jen tak do blba, ale podívala se na mě, já promluvila a ona roztáhla papulu do úsměvu a hned několikrát po sobě... A mně je úplně fuk, jak mi bylo nebo mi je a jestli jsem spala tři hodiny... tohle za to totiž stojí:)