čtvrtek 13. června 2013
Jsem
pyšná na svého muže a to, jaký má vztah k naší holčičce. Často jsem se setkala
s tím, že tatínci udělají na mimčo jen cukrblik, maximálně pochovají a
komentují to tak, že s prckem není zatím sranda a že až bude větší (až bude
chodit, až bude mluvit...), tak se začnou angažovat. U nás přijde táta domů,
umyje si ruce a maže za malou. Nosí ji po celém bytě, ukazuje jí naše
fotky a malá ho krásně diriguje:-D Kopání nožičkama znamená- táto, kupředuuuu.
Pravá ruka trčí vpřed "na Supermana" a tou řídí směr vlevo nebo
vpravo. Předklonění hlavičky znamená- okamžitě mě dej dolů za pejskem!!! A já
se bavím, jak táta poslouchá a ještě je šťastný. Má ho zmáknutého už teď, za
pár let to bude pěkně rozmazlená tátova holčička:-D Ale co, jaký si to uděláme,
takový to budeme mít, je fajn vidět, jak se malá rozzáří, když slyší ve dveřích
tátu, jak volá, že je doma:) A já to miluju. Oba je miluju...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat