čtvrtek 13. června 2013

Jsem pyšná na svého muže a to, jaký má vztah k naší holčičce. Často jsem se setkala s tím, že tatínci udělají na mimčo jen cukrblik, maximálně pochovají a komentují to tak, že s prckem není zatím sranda a že až bude větší (až bude chodit, až bude mluvit...), tak se začnou angažovat. U nás přijde táta domů, umyje si ruce a maže za malou. Nosí ji po celém bytě, ukazuje jí naše fotky a malá ho krásně diriguje:-D Kopání nožičkama znamená- táto, kupředuuuu. Pravá ruka trčí vpřed "na Supermana" a tou řídí směr vlevo nebo vpravo. Předklonění hlavičky znamená- okamžitě mě dej dolů za pejskem!!! A já se bavím, jak táta poslouchá a ještě je šťastný. Má ho zmáknutého už teď, za pár let to bude pěkně rozmazlená tátova holčička:-D Ale co, jaký si to uděláme, takový to budeme mít, je fajn vidět, jak se malá rozzáří, když slyší ve dveřích tátu, jak volá, že je doma:) A já to miluju. Oba je miluju...

Žádné komentáře:

Okomentovat